Údržba látkových vložek
Rádi byste vyzkoušeli látkové vložky, ale stále je tu něco, co vás odrazuje? Je to NĚCO právě jejich údržba?
Číst víceBydlení na Modré Hůrce zní jako z pohádky. Že tuhle vesničku najdete v pohádkové jihočeské krajině, už vás potom nepřekvapí. Vede sem pět cest a všechny vás dovedou ke kostelíku, který měl kdysi modrou barvu a dal obci s vyvýšenou polohou půlku jména.
Na místním statku zděděném po předcích tu kraluje pan Jan Tůma s partnerkou Helenou. Společně se starají o psa, kočky, králíky, kozy a běžce (druh kachny). Žijí dobrodružným životem - rádi cestují, jezdí pod stan, v zimě na hory, v létě sjíždí řeky na kanoi. V pohádce míval král tři syny, pan Tůma vychovává syny čtyři - staršího Davida z Helenina prvního manželství a „mladšího“ Jana, Thea a Bena – šestiměsíční trojvaječná trojčata, počata, slovy maminky Heleny, „přirozeně a z velké lásky“ :-)
Zvládnout domácnost s pěti chlapy není hračka, zvlášť, když desetiletý David pravidelně dojíždí na tréninky, a na šňůře vám každodenně visí čtyřicet látkových čtverců - paní Helena se totiž rozhodla používat látkové plenky a její nadšení během těch šesti měsíců neochladlo - spíš naopak. Plánuje dovolenou a hledá ubytování s pračkou.
Jak to chodí v domácnosti, kde se látkují půlroční trojčátka, jsme si s paní Helenou povídaly on-line.
Nechci nikoho naštvat, ale spím běžně denně 6-8 hodin. Kluci jsou hodně klidní. Pořídili jsme Hacky, máme je zavěšené hned u naší postele. V osm večer se kluci najedí a spinkají až do sedmé hodiny. Občas se k ránu jeden probudí, můj muž má lehké spaní, takže než se stačím probrat, pohoupe, uklidní a děti spí dál.
Ráno kolem osmé klukům pořádně umyji po dlouhé noci zadečky, přebalím a dám jim najíst, pak si tak do půl desáté hrajeme, potom postupně odpadnou a spinkají do dvanácti, to mají oběd. Zase chvilku pohrajeme a odpočívají. Kolem čtvrté přichází muž se starším synem. Kluci si dají další jídlo a jdeme ven. Do sedmé hodiny děláme všechno možné, hrajeme si, já u toho třeba peču nebo děláme úkoly. Davídek ale většinou všechno zvládne sám a já mu do toho nemluvím – nechci mu školu znechutit víc, než už to je :-). Po sedmé koupání, pomáhají všichni, je to velká sranda. Davídek kluky svléká, já koupu, muž krmí a nebo naopak. Kluci se nají, položíme je do Hacek a za chvilku spinkají.
Abych řekla pravdu, moc jsem se téhle služby bála a původně jsem žádnou nechtěla. Pak jsem si ale řekla, že když nám stát nám dá rodičovský příspěvek jen na jedno dítě, ale nabízí rodinám s vícerčaty pomoc v domácnosti, tak to zkusím. Kdybychom dostali rodičovský příspěvek na všechny děti, určitě bych si paní na pomoc zaplatila. Nakonec všechno dobře dopadlo, pečovatelky Marcelka a Simonka jsou úžasné, střídají se ob týden, pomohou mi se vším a kluky zbožnují. Chodí od devíti ráno do jedné odpoledne. Poklidí, někdy uvaří nebo upečou. Ohledně plenek je to tak, že já ráno dám prát plenky, holky pověsí a pak jen složí napůl, nežehlíme. O víkendu to zvládám sama.
S péčí, řekla bych, žádný rozdíl není. Jen se cítím trochu omezená v mobilitě. Nemůžu se jen tak sebrat a jet s dětmi třeba k babičce nebo do města na nějaký sraz, třeba nosících maminek. Tohle všechno jedině s mužem, sama bych to nezvládla.
První myšlenka byla ,, Jé super, čekáme dvojčátka, těším se!,, Další den jsme vyrazili na speciální UTZ a tam nám oznámili, že ale vidí tři. První okamžik jsem probrečela, obrovský strach a otázka ,,Co budeme dělat?,, Během hodiny se mi všechno uleželo a já měla obrovskou radost, s mužem jsme se jen smáli, až to všem oznámíme.
Moje babička nám na trojčátka řekla, že už nevíme, co by jsme roupama dělali.:-)
Kluky poznám, jsou každý úplně jiný. A čím jsou větší, tím víc je to zřejmé.
Kloučky mám kolem sebe v posteli různě napolohovaný, abych je měla co nejblíže a postupně si je beru k sobě a nakrmím jednoho po druhém. Každého dám po krmení vedle sebe na bříško, odkrknou si jako velký chlap.:-)
To neumím říct. Hodně ráda všechno řeším, ale to asi každá z nás.
Třeba jako teď, zapálím si svíčky a dám si sklenku bílého nebo vymalovávám mandaly.
Až ted s trojčaty, předtím jsem to všechno sledovala na Facebooku a kochala se plenkami.
Když pominu jejich krásu, tak určitě kvůli zdraví a odpadu z jednorázovek. Vůbec jsem si nedokázala představit kam bychom je vyhazovali, ani nemáme popelnici, všechno vytřídíme.
Začala jsem se svrchními novorozeneckými Rumparooz a teď mám troje PUL Anavy a troje svrchní flísové, také Anavy. Pak 120 čtverců, 40 separaček a troje Anavy Easy Sweet Monkey.
Svrchní a čtvercové. Čtvercové jsou pro mě opravdu nenáročné. Přes den dávám PUL svrchní a na noc flísové svrchní.
Přebaluji všechny najednou. Vždycky před jídlem, jinak průběžně kontroluji suchost plenky a podle toho přebalím i mimo pravidelné přebalování.
Peru každý den jednu pračku, plus jednou za týden dvě. Sušičku nepoužívám, čtverce jsou suché za chvilku.
Tak 15 minut. Víc to nebude.
Dát plenky do pračky, pověsit, složit na půl. Je to stejné, jako u běžného prádla, jen plenky jsou bez žehlení.
Plenky suším buď venku, v koupelně, nebo u pece, tam je to otázka hodinky a jsou suché. Jinak v poledne je mokré věšíme a druhý den sbíráme. Suché jsou ale už ten den večer.
Přebaluji průměrně sedmkrát za den.
Na noc dávám klasický sklad na draka ze čtverců a flís separačku, navrch flísové svrchní kalhotky. Vydrží celou noc.
Zatím používáme výhradně látkové. Jen když třeba hlídá babička, tak ta dává papírové, ale i ji to naučíme.:-) Dovolenou už řeším teď, vůbec nevím jak to udělat, abychom mohli mít na dovolené látkovky. Hledám ubytování s pračkou.:-)
Mám pocit, že dělám něco víc pro naše děti a taky mám čisté svědomí ohledně odpadu. A nevýhody nevidím žádné, snad jen právě ty dovolené. Chtěla bych látkovat i tam a doufám, že mi to bude umožněno.
Zatím zkoumám. Mám to, co jsem chtěla a jsem spokojená. Samozřejmě víc krásných Anavy Easy by mi nevadilo.:-) Líbí se mi i kalhotovky, tak možná ty.
Nebojte se a pojďte do toho. Je to pocit svobody, žádné supermarkety a shánění plenek v akci. Miminko jako v bavlnce a pocit přidané hodnoty k nezaplacení. A když to zvládne muž i můj desetiletý syn, tak bych se toho nebála. A jestli můžu jednu radu, tak se nelekejte širokého sortimentu, začněte s málem a časem sama poznáte, co je pro Vás nejlepší.
Zhubnout :-))) a víc žít přítomný okamžik.